V Nočním mikrofóru na Českém rozhlasu Dvojka Martina Končalová Martě Marinové popsala, že fyzioterapii si v mládí sama nevybrala — a že metoda MFK vyrůstala z hecu a z potřeby zpřesnit práci s pacientem. Tento text drží se jejího vyprávění v rozhovoru.
Inspektorka zpěvu
Když si představí malou Martinu, chtěla být „inspektorkou zpěvu“. Obor neexistoval — a ona říká, že by mohl: lidé by byli šťastní, zpívali by a ona by kontrolovala, jestli jim je dobře. Takový obor ale nikde otevřen nebyl.
Já jsem chtěla, když si představím úplně malou holčičku, malou Martinu, tak ta chtěla být inspektorkou zpěvu.
Architektura a doba, která to neusnadnila
Druhá výzva byla malovat a navrhovat — to by mohla být architektura. Žila ale v době, kdy se na architekturu podle ní nebylo tak jednoduché zapsat; zdůrazňuje, že to bylo v minulém století, i když „není to 19. století“.
Rodiče a rehabilitace na FTVS
Trvala na věcech, které nejsou úplně tradiční. Rodiče vysledovali, že na Fakultě tělesné výchovy se otevírá obor rehabilitace, o kterém „nikdo neví, co to znamená“, a řekli jí, ať udělá přijímací zkoušky a uvidí. Moderátorka k tomu dodává: „A dobře udělali.“
Oblíbení až po škole
Obor si oblíbila až když ukončila školu. Zjistila, že vlastně neví, co fyzioterapie znamená, když vyšla ze školy: lidé chtějí pomoc a ona zná pár cviků a hmatů, které „aplikuje kdekdo na každého“, ale nevěří jim. Začala si vytvářet svůj svět — „jakousi architekturu“ diagnóz a pomůcku, aby mohla pacientům snáz a rychleji nabídnout pomoc.
Hec kamaráda a myšlenka programu kolem 1989–1990
Do ordinace se dostal kamarád ze světa architektury. Nabídl jí — a trochu ji chtěl naštvat —, že v jeho světě už programy dávno existují a ve fyzioterapii nic takového není. „Slovo dalo slovo“ a ten hec ji donutil přemýšlet jinak.
Moderátorka poznamenává, že o programu přemýšlela už od roku 1989 či 1990, kdy skončila školu — a že informační technologie tehdy byly v plenkách. Martina odpovídá, že doba byla „riskantní“, že v hlavě nevznikl hned projekt ani záměr vyrábět metodu. Šlo o upřesnění práce s pacientem: ordinace se smlouvou s pojišťovnou i bez ní potřebovaly nabízet službu, která má být jiná. Program vznikal postupně. Vizionářství jí „přichází až teď“, když to moderátorka říká; jí to přišlo dobrodružné — jako celý její přístup k životu.
